Zdroj: 17. 2. 2026, Hospodářské noviny

Finanční správa vstupuje po letech zpoždění do 21. století a postupně se z ní stává úřad, který místo papírových formulářů pracuje s digitalizovanými daty. A to tak, že je dokáže analyzovat a využít k odhalování daňových úniků. Brzy bude mít k dispozici další velké informační databáze – letos jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů a příští rok EET, tedy elektronickou evidenci tržeb. „Od jednotného hlášení je to teoreticky kousek k výběru daní a pojistného na jednom místě. První kroky mohou nastat poměrně rychle, jinak je to ale práce na pět, spíš na deset let,“ říká šéfka finanční správy Simona Hornochová. 

Do funkce jste byla vybrána před třemi lety za předchozího ministra financí Zbyňka Stanjury z ODS. Toho ale po loňských parlamentních volbách vystřídala místopředsedkyně ANO Alena Schillerová. Máte už jasno, jestli zůstanete v čele finanční správy příští čtyři roky?

To nevím (smích). Máme tu rozpracováno několik velkých projektů, jako je datový sklad, jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů, řadu rizikových a manažerských modelů vázaných na data. Výhodou je, že s nimi nová politická reprezentace ministerstva s ohledem na programové prohlášení vlády v principu souzní. S paní ministryní jsme se shodly, že výměna by teď nedávala smysl, takže nemáme žádnou dohodu, kdy má být konec. Teď k tomu přibyla další priorita – EET, která do našich plánů pěkně zapadla. Bude to další zdroj informací do datového skladu. Budoucnost správy daní je v digitalizaci a v analytice.

Podrobnosti k elektronické evidenci tržeb zveřejní ministerstvo tento týden. V případech, jako jsou podvody s duplicitně použitými či falešnými účtenkami, přes které někteří podnikatelé krátí DPH, už ale s pokladními daty pracujete. Některé benzinky a hobbymarkety vám je dodávají na základě dobrovolné spolupráce, abyste pravost účtenek mohli ověřit. Může to být s EET efektivnější?

Intenzivně promýšlíme, jak kontrolu pravosti účtenek na EET navázat. Dnes je to komplikované – data z pokladních systémů nejprve musíme zpracovat, abychom je vůbec mohli pro srovnání použít. A skenování účtenek kvůli zjištění falzifikátů a duplicit jsme také upravovali – s tím, jak se rozšířilo spektrum posuzovaných účtenek, museli jsme vyměnit umělou inteligenci, která naskenované účtenky načítá a zpracovává – ne každý model se to dokáže naučit.

Jak velký problém je to z hlediska daňových úniků?

Velký. Jen v prvních dvou fázích kontrol jsme dosud vyměřili DPH zhruba čtvrt miliardy korun. Jedná se přibližně o tisícovku kontrolovaných daňových subjektů za poslední dva roky, a to ještě nemáme ukončené všechny kontroly. Od jednoho z našich analytiků, který k nám přišel z postu ředitele analytické sekce slovenské finanční správy, mám ohlas, že ho překvapilo, kolik je v tom v Česku peněz. Na Slovensku je šedá ekonomika velká a čekal, že u nás to bude lepší.

Spolupráci jste rozjeli také s taxi platformami Bolt a nejnověji Uber, aby vám poskytovaly informace o tržbách na měsíční bázi. Státu v oblasti flotilových firem, z nichž některé zneužívají digitální platformy, utíká podle vašich odhadů na daních a odvodech asi miliarda korun ročně. Tam EET pomůže?

Platby prostřednictvím platformy by do EET spadnout neměly, povinnost evidovat tržby by se vztahovala jen na platby uskutečněné na místě přímo taxikáři. Dohody se společnostmi Uber a Bolt tedy stále budou relevantní a velmi potřebné. 

Zmínila jste jednotné měsíční hlášení – v něm budou zaměstnavatelé hlásit podrobné údaje o příjmech svých zaměstnanců. Je to první krok směrem k jednotnému inkasnímu místu (JIM), tedy výběru daní a pojistného na jednom místě. Už máte plán, jak k němu dojít?

Teď díky jednotnému hlášení budou data na jednom místě. Samozřejmě promýšlíme realistický plán, jak platit na jednom místě, nejpozději v průběhu března bych chtěla mít jasno. Finanční správa by v tom mohla mít poměrně důležitou roli, v zásadě by všechny odvody vybírala. Společné definování jednotného hlášení však opět připomnělo, že musíme jít po kouskách, systém by skokovou změnu neabsorboval. Od jednotného hlášení je k JIM teoreticky kousek, ale ve státní správě je rozumnou cestou k pokroku evoluce, ne revoluce.

Co bude nejobtížnější?

Hlavní kámen úrazu je, že my i správa sociálního zabezpečení požadujeme jinak konstruované informace pro správu pojistného a daní. Správu zajímá, jestli je příjem z hlavního či jiného pracovního poměru, jestli je to dohoda, protože mají odlišné dopady do pojistných nároků. Nás zajímá úhrn příjmů, který se sníží o daňové odpočty a srazí se záloha, případně se z úhrnu odvede srážková daň. Také časově se vyměření daní a pojistného liší – my máme roční období, kolegové měsíční. Pro ČSSZ je partnerem mzdová účtárna, která se identifikuje podle variabilního symbolu, my máme jako klienta zaměstnavatele určeného ičem. A tak dále – bude komplikované to v budoucnu sladit. 

Budete na zavedení JIM stavět tým?

Budeme, ale teď napínáme síly k dokončení jednotného hlášení a EET. Jakmile tyto projekty odevzdáme, zřejmě začneme pracovat na JIM – to si ale musí říct ministerstvo financí. Pokud se shodneme na postupném zavádění, první kroky mohou nastat poměrně rychle. Jinak je to ale práce na pět, spíš na deset let.

S jednotným hlášením bude mít finanční správa k dispozici množství nových informací o příjmech zaměstnanců, na které dosud neviděla. Slibujete si od novinky vyšší výběr daní?

Jestli vybereme něco navíc, to nevíme, dneska do toho nevidíme. Očekáváme, že ano. Díky datům z jednotného hlášení od roku 2027 budeme umět zaměstnancům předvyplnit daňové přiznání a vypočítat daň, pokud jim zaměstnavatel neprovede zúčtování a nechá je to dělat samotné. Zaměstnanec bude moci dát pokyn bance, kde má hypotéku, nebo penzijní společnosti, kde má produkt spoření na stáří, aby informace vedoucí k daňové úlevě poslaly rovnou na úřad, a my mu to předvyplníme. Nebude muset nosit potvrzení, dohledávat informace v e-mailu. Vedle toho si trénujeme AI, která umí načíst například data z vyfoceného potvrzení o daru.

Kdo na to může doplatit?

To se může týkat třeba případů, kdy někdo spoléhá na omezeně dostupná data a daně neodvádí správně. Když si rodiče duplicitně uplatní slevu na děti, tak to hned uvidíme. Dnes zaměstnavatelé spoléhají na čestné prohlášení druhého z rodičů, v Česku ale často platí zásada, že papír snese všechno. Stejně tak uvidíme nesprávně srážené daně a zálohy na daně na úrovni zmiňovaných mzdových účtáren a podobně.

Co všechno si vlastně o příjmech fyzických osob finanční správa může dozjistit? Můžete se jim podívat na bankovní účet?

Pokud máme důvod, například s někým vedeme daňové řízení nebo šetření, můžeme získat údaje z bankovních účtů. Z Centrální evidence účtů vedené ČNB kolegové zjistí, ve kterých bankách má dotyčný jako majitel nebo disponent účet, a pak osloví konkrétní banky. Podle daňového řádu jsou banky povinny poskytnout informace potřebné pro správu daní. Dělá se to často. U zahraničních bank je využívána mezinárodní spolupráce. Umíme i Revolut, na což padají časté dotazy.

Už letos byste mohli kvůli možnému zdanění dostávat hlášení o transakcích od obchodníků s kryptem. Vidíte už dnes i to, jestli někdo vydělal na zahraničních akciích a zapomněl příjem zdanit?

Na některé druhy příjmů se vztahuje reciproční mezinárodní výměna informací. Informace poskytuje stát zdroje příjmu, záleží tedy, kdo ty cenné papíry zobchoduje – když obchodník v Londýně, tak nám tyto údaje poskytne britská finanční správa. Hlásí se například finanční transakce, úroky, licenční poplatky, dividendy.

Zmínila jste také datový sklad, o něm se mluví už více než deset let. Kdy vám začne sloužit?

Trochu nás teď zbrzdilo rozpočtové provizorium. Největší a nejdražší část díla je takzvaný analytický list, což je v zásadě IT systém pro naše kontroly. Od prosince čekáme na možnost tuto dílčí objednávku s dodávajícím státním podnikem Státní pokladna – Centrum sdílených služeb podepsat. Slíbili jsme první využití našim zaměstnancům v prvním kvartálu 2027. 

Co ten datový sklad bude umět?

Konkrétně analytický list udělá přípravu na kontrolu – ze všech našich datových zdrojů sestaví report – co se uvádí o subjektu v dostupných databázích státu, jakou u nás má historii, jaká tam jsou propojení mezi firmami, co se o něm píše na internetu. Dnes to musí kontrolor dělat ručně. Může se už v rámci přípravy ukázat, že jsou ty údaje v konfliktu – například jiný obrat může firma uvádět v EET, jiný v daňovém přiznání, jiný ve výkazu v obchodním rejstříku, ve výroční zprávě, na svém webu. Kontrolor tak získá přehled i nějaké indikátory, na co se při kontrole zaměřit. Sklad bude umět také manažersky hlídat průběh daňových kontrol napříč republikou – lhůty a rozložení zátěže na jednotlivé kontrolory. Analogicky to může probíhat na vyměřovacích odděleních, která zpracovávají daňová přiznání, žádosti o posečkání, přeplatky a podobně. A analytici budou pochopitelně využívat statistická data včetně EET a JMHZ. Dopad na efektivitu výkonu by měl být velký.  

Velký projekt, o kterém se mluví zhruba patnáct let, je výměna klíčového IT systému pro správu daní s názvem ADIS. Před dvěma lety jste vypsali zakázku na první etapu takzvaného Nového daňového informačního systému (NDIS). Závaznou nabídku podal jediný zájemce a už několik měsíců ji hodnotíte. K čemu jste dospěli? Přijmete ji?

V těchto týdnech by měla komise, složená ze zaměstnanců finanční správy, ministerstva financí a externích odborníků, dávat doporučení, jak k tomu přistoupit. Detaily v tuto chvíli vědomě znát nechci, abych se vyhnula nějakým lobbistickým tlakům. Vyhodnocování probíhalo ve složité situaci, protože nemáme s čím srovnávat. Vypsali jsme záměrně jednací řízení s uveřejněním, které mělo dát uchazečům prostor navrhnout, jak by systém konstruovali, na jakých technologiích. Cíl byl vybrat nejpraktičtější řešení z hlediska budoucího rozvoje, chtěli jsme mít také možnost různé části systému soutěžit odděleně. Nejen kvůli konkurenci a tlaku na snížení ceny, ale i z důvodu, že na trhu začínají docházet dodavatelské kapacity, digitalizuje kdejaký úřad, firmy zavádějí AI i hardware se hodně zdražuje.

V posledním roce jste připravovali spolupráci více kontrolních orgánů a do konce února spustíte takzvanou Kobru proti nelegálnímu zaměstnávání. Ministryně financí a ministr práce si to teď vzali za své. Proč na tu spolupráci nedošlo už dřív?

Myslím, že se to podařilo i proto, že poprvé v historii má tyto resorty v rámci koalice stejná politická strana. Je to pro nás prolomení určitých bariér, v minulosti bylo složité se domluvit, podpora nikdy nedošla tak daleko jako teď. Od loňského roku jsme si prosadili drobné prolomení mlčenlivosti vůči Státnímu úřadu inspekce práce a naši analytici mohou inspektory varovat, že je někde potenciál i pro jejich kontrolu. Že nelegální práce, kvaziagentury a zastřené zaměstnávání je problematická oblast, kterou musíme sledovat, k tomu finanční správa došla už v roce 2017. Tehdy se v řetězcích těchto firem ztrácela DPH za služby poskytování pracovní síly. To se díky kontrolnímu hlášení utlumilo. Bohužel se obcházení povinností přesunulo k dani ze závislé činnosti a nejvíc uniká na pojistném. 

Řešíte také odpovědnost odběratelů, kteří ty pseudoagenturní zaměstnance využívají? Bez jejich poptávky po levné práci by se to nedělo.

Je to samozřejmě jeden z modelů, kdy si myslíme, že za zdanění práce má nést odpovědnost uživatel a měl by být překvalifikován na zaměstnavatele. Primárně tento přístup volíme a odůvodňujeme v daňovém řízení, následuje odvolání a končí to zpravidla u soudu. Předpokládáme, že řada případů se bude řešit před správními soudy, odůvodnění rozsudků bude také přínosné pro stabilitu prostředí. Ještě nemáme nic soudně rozhodnutého, na judikaturu v této oblasti čekáme.

Kolik takových soudních sporů aktuálně vedete?

Moc ne, kolegové se doposud zaměřovali zejména na podvodné řetězce, které často zasahovaly až do trestněprávní oblasti, tedy jiné situace. S ohledem na omezené zdroje byla oblast zdanění závislé činnosti dost upozaděná, v této specializaci se na finanční správě v minulosti hodně škrtalo. V tom je přínosné zavádění jednotného měsíčního hlášení. Dřív finanční správa dostávala od zaměstnavatelů jenom peníze a neviděla detail, vedení proto obětovalo řadu těchto odborníků a i díky tomu daňové úniky narostly do takových rozměrů. Specializaci teď dobudujeme znovu.